otázky a odpovědi

Úvodem o tomto webu.

Veškerý chod těchto stránek má na starosti redakce, kterou tvoří Petr Balej a Daniel Jablonski. Kontaktní email: balcanica@balcanica.cz. Nejsme žádná organizace, pouze volné sdružení různých autorů se společným zájmem o danou problematiku. Veškerou činnost spojenou s těmito stránkami děláme ve svém volném čase.

Co znamená slovo "balcanica"? Jak ho vyslovovat?

Název "balcanica", v překladu v podstatně přídavné jméno "balkánská", je používán v názvech řady (nejen) balkánských taxonů (Rana balcanica, "Vipera aspis balcanica", sekavčík Sabanejewia aurata balcanica, motýlice Calopteryx splendens balcanica, tučnice Pinguicula balcanica, ...), takže se netýká pouze herpetofauny (důvod viz obsah pod následujícím nadpisem).

Výslovnost: ["balkanika"], přičemž "i" nezměkčuje předcházející "n", tedy ještě přesněji jako ["balkanyka"]

Proč právě tento název?

Zvažovali jsme několik možností. Hlavní dva důvody proč zrovna balcanica jsou zhruba tyto: Jednak je název relativně krátký, jednoslovný, a tedy snadněji zapamatovatelný (ikdyž odlišná výslovnost toto může dosti hatit). Přestože budou stránky prozatím hlavně "jen" o herpetofauně Balkánu, plánujeme (ale v daleko menším rozsahu) v podobě subdomén 3. řádu přidávat i informace, a asi hlavně fotografie, třeba o entomofauně (např. entomofauna.balcanica.cz), zajímavých rostlinách (flora.balcanica.cz), či dalších skupinách organismů Balkánu. Z tohoto důvodu, by byl více herpetologicky specifický název na škodu. Prostě si chceme nechat "zadní dvířka" i k dalším skupinám Balkánského poloostrova otevřená.

Okolnosti vzniku, smysl stránek.

Vytvoření tohoto webu vzniklo z původní potřeby jeho autorů přehledně shromažďovat lokalitní data a fotografie z cest na Balkán. Je přitom paradoxní, že ač sami nejsme balkánským národem, je bezesporu, že Balkán byl a nejspíše stále je nejčastějším cílem zahraničních cest nejen našich herpetologů a teraristů. Domníváme se, že na tento mnohdy opomíjený fakt, daný jak důvody historickými, tak i v současnosti stále trvající cenovou, vzdálenostní a snad i jazykovou dostupností většiny balkánských zemí, by se nemělo zapomínat, a podceňovat tak nutnost zaznamenávat a uchovávat data z těchto cest. Balkán ještě zdaleka není zcela herpetologicky prozkoumaným územím a může přinést řadu nových zjištění a objevů. Balkánský poloostrov je také při srovnání s Iberským a Apeninským poloostrovem v rámci Evropy oblastí s nejvyšším počtem druhů a největším endemismem herpetofauny.

Naším cílem je vytvořit komplexní web jak pro začátečníky a širší veřejnost (rubrika základní info o druzích), tak pro odborníky znalé dané problematiky se schopností přispět, nebo zde naopak najít vhodné články, věrohodné lokalitní údaje, seznam literatury, zdrojů a další potřebné informace na témata spojená s Balkánem a jeho herpetofaunou.

Redakční systém a registrace

Kdy má smysl se registrovat?

Náš redakční systém umožňuje vkládat lokalitní záznamy a k nim příslušející fotografie on-line přímo jejími autory, kteří se chtějí zapojit do mapování Balkánské herpetofauny. Nemá tedy smysl se registrovat, pokud nemáte žádná vlastní pozorování obojživelníků a plazů Balkánu!

Proces registrace

Registrace je schvalována redaktory, takže budete muset vyčkat na aktivační e-mail, ve kterém obdržíte informace o dalším postupu. Až poté se budete moci přihlásit a začít vkládat záznamy a fotky. Důvody jsou dva. Jednak zabránit spambotům (počítačové programy pro šíření spamu) proniknout do redakčního systému. V druhé řadě pak filtrace různých nudících se individuí s IQ tykve, které většinou odradí právě delší proces schvalování jejich registrace, při němž se navíc většinou prozradí už jen svým psaným projevem :-). Děkujeme za pochopení.

Vlastnosti redakčního systému

Při přihlašování do pole "login" vyplňujte e-mailovou adresu, kterou jste se registrovali. V přihlášeném stavu rámeček kolem boxu "uživatel" zoranžoví.

Náš redakční systém Vám umožní:

Ukázky

Metodika mapování

Nová UTM 50x50 km verze

Metodika mapování (ve smyslu kartografickém) je nejlépe popsána zde: http://www.fmnh.helsinki.fi/english/botany/afe/map/index.htm (podle New Grid System)

Starší verze

Jeden kvadrát (zeleně obsazený kruh) je tvořen stranami o délce 0,5° (tedy 30') zeměpisné šířky a délky. Značení kvadrátů na Balcanice se skládá z pěti číslic. Např. 40201. První dvě číslice (40) značí zeměpisnou šířku ve stupních, další dvě (20) zeměpisnou délku ve stupních. Poslední (1) dosahuje hodnot 1-4 a upřesňuje polohu v intervalu 30 minut zeměpisné šířky a délky. Pro ukázku je následující obrázek a tabulka popisující souřadnice čtyř kvadrátů v červeně orámovanému čtverci.

vysvětlení mapování
příklad kvadrát od do
1 40201 40°0'0"N, 20°0'0"E 40°29'59.999..."N, 20°29'59.999..."E
2 40202 40°30'0"N, 20°0'0"E 40°59'59.999..."N, 20°29'59.999..."E
3 40203 40°0'0"N, 20°30'0"E 40°29'59.999..."N, 20°59'59.999..."E
4 40204 40°30'0"N, 20°30'0"E 40°59'59.999..."N, 20°59'59.999..."E

Všechny mapky jsou generovány automaticky. Aby to bylo možné, bylo třeba použít zvláštního typu úhlojevného zobrazení pro dané mapky tak, aby stupně zeměpisné šířky a délky odpovídaly pravúhlé soustavě souřadnic. Při tomto typu zobrazení však dochází ke zkreslování vzdáleností a ploch. Proto je jedná o kvadráty, respektive čtverce jen ve smyslu měření ve stupních zeměpisné šířky a délky, nikoliv reálných vzdáleností např. v kilometrech.

Prakticky pak byla každé lokalitě zjištěna odpovídající zeměpisná šířka a délka, podle níž se pak vyplňují jednotlivé mapky a vypisují odpovídající lokalitní záznamy pro zvolený kvadrát.

Počátky vzniku webu Balcanica.cz

2004 - duben-květen, věřte tomu nebo ne, ale první domluva o tvorbě webu s tehdy ještě šířeji zamýšlenou tématikou evropské herpetofauny vznikla kdesi na železniční trati ve vých. Čechách (směr Dobruška) při cestě na konferenci ČHS v Deštné v Orlických horách.

2005 - listopad/prosinec Při příležitosti konání entomologické burzy na SMPř Ostrava - Poruba dochází v teraristické místnosti k definitivní domluvě na názvu a přibližném zaměření webu Balcanica.cz

2005 - 10.12. spuštěna první jednoduchá vývojová verze na freehostingovém webu jednoho z autorů

2006 - 12.2. definitivní rozhodnutí o použití MySQL databáze pro snadnější správu lokalit i webu

2006 - 14.2. zaregistrována doména balcanica.cz + hosting

2006 - 22.2. je vytvořen téměř konečný vzhled stránek, a jsou zkontaktováni první autoři.

Citace, odkazy, použití informací z těchto stránek, autorství

Citace:
Chcete-li uvádět náš web jakožto zdroj informací jako celek, pak tak učiňte nejlépe ve formátu:

Balej, P. & Jablonski, D. (eds.) 2006-2008: Balcanica.info, dostupné z: <http://www.balcanica.info/>

V případě informace z konkrétního článku, či jiného záznamu, uvádějte vždy URL a uvedené autory z dotyčné stránky, např.:

Balej, P. & Drobek, A., 2006: Základy pitevní anatomie - Hemidactylus turcicus. Balcanica.info, dostupné z: <http://cs.balcanica.cz/13-12>

Nebo také jinými obdobnými způsoby dle platných norem.

Odkazy:
Na naše stránky odkazujte pokud možno na základě tohoto kódu:
<a href="http://cs.balcanica.info/" title="Balcanica.info - obojživelníci a plazi Balkánu">Balcanica.info</a>

Zpětné odkazy na Vaše stránky rádi přijmeme, mají-li alespoň okrajově co dočinění s herpetofaunou Balkánu.

Použití informací, autorství:
Hlavními autory tohoto webu jsou Petr Balej a Daniel Jablonski, dále pak následují spoluautoři v rámci rozsahu svých příspěvků.

Technické informace

Stránky by měly být funkční a téměř shodně zobrazitelné v těchto prohlížečích: Mozilla Firefox (1.5 a výše), Internet Explorer (6.0 a výše), Opera (8.5 a výše) a Google Chrome (3.0 a výše).

Pro používání redakčního systému je zapotřebí mít zapnuté JavaScript a Cookies. Stránky jsou naprogramovány v PHP s využitím MySQL databáze. V rámci redakčního systému je k exportu do Excelu využit PHPExcel a pro našeptávač lokalit jQuery. Nelze opomenout také Google Maps za své interaktivní mapy a projektu SRTM za topografické snímky pro kvadrátové mapky.