Lissotriton vulgaris (syn. Triturus vulgaris), čolek obecný

rozšíření čolka obecného na Balkáně (zeleně)

Vzhled:

Dospělci dlouzí do 11 cm včetně ocasu, ale na Balkáně podstatně menší, samci mají tendenci být o něco větší než samice. Velmi široce rozšířený a nejběžnější čolek na většině svého areálu. Malý, s hladkou (vodní fáze) až jemně zrnitou, sametovou kůží (suchozemská fáze), často s typickým vzorem na břiše. Terestrická zvířata a samice v období rozmnožování jsou žluto-hnědá, olivová nebo hnědá na vrchu těla, často s malými tmavými skvrnkami, které se mohou spojovat do dvou pruhů na hřbetě (především u samic) a nezřetelný pruh po stranách hlavy. Břicho je typicky s dobře vyvinutými tmavými tečkami nebo skvrnami, které se obvykle rozšiřují na hrdle. Břicho jasně oranžové, žluté nebo dokonce červeně pigmentované, to se ale omezuje jen na středový pruh. Samcům se v období rozmnožování vytvářejí velké tmavé skvrny na vrchní straně těla, jasné pruhy na hlavě, souvislý hřeben na ocase a těle a lemy na prstech zadních končetin, spodní hrana ocasu obvykle oranžová a se světlým modravým proužkem nad ní. Ocas může vybíhat v kratší vlákno. (fotografie čolka obecného)

Prostředí:

Především v nížinách, na Balkáně však zasahuje i nad 1000 m n. m, vyjimečně až 2000 m n. m. O něco více terestrický než ostatní druhy čolků. Na zemi se vyskytuje v široké škále vlhkých biotopů, včetně obdělávané půdy, zahrad, lesů, okrajů polí, luk, hromad kamení, atd., vyjímečně i ve slabě brakické vodě. Na zemi obvykle nacházen při převracení kamenů nebo klád, nebo prohledávání puklin, hromad listí atd.

Způsob života:

Z pozemních úkrytů vychází za dne jen za chladnějšího počasí po dešti. Rozmnožuje se ve stálých, často mělkých vodách, preferujíce prosluněné zarostlé rybníky, příkopy, pískovny, lomy, atd. Vyhýbá se silně zastíněným, chladným a nepříliš chráněným místům. Sameček na jaře v období páření láká samičku vlněním konce ocásku, načež ji navádí na vypuštěný spermatofor, který samice nasává kloakou. Za pár dnů samička začíná klást a lepit vajíčka především na vodní rostlinstvo. Za 2-4 týdny se líhnou asi 1 cm dlouhé larvy, které po dosažení délky 3-4 cm metamorfují, načež po několika letech dospívají. Při uchopení do ruky mohou vydávat slabé kvákavé zvuky.

Potrava:

Hmyz, pavouci, měkkýši a korýši přiměřené velikosti. Mohou požírat i vajíčka jiných obojživelníků.

Podobné druhy:

Možná záměna s T. montandoni se kterým se mohou vzájemně křížit.