Testudo graeca, želva žlutohnědá

Vzhled

Zbarvení a kresba je poměrně variabilní jak mezi různými jedinci i populacemi a může se měnit i v průběhu života. S postupujícím stářím mají mnozí jedinci želvy žlutohnědé tendenci k výraznému ztmavnutí, kdy se podíl žlutavého zbarvení redukuje na minimum. Naopak se však mohou vyskytovat i velmi světlé želvy bez tmavých prvků na krunýři. Plastron bývá buďto jednolitě špinavě žlutý, šedavý až černý, nebo světlý s různými tmavšími skvrnami či jednou větší víceméně jednolitou skvrnou. V dospělosti dorůstá obvykle délky 15 - 25 cm, ve výjimečných případech i přes 30 cm. Starší jedinci mívají také zvonovitě protáhlé zadní štítky karapaxu. Obratlové štítky jsou poměrně široké. Typické pro tento druh jsou 2 ostruhy (výrazně zvětšené šupiny) po stranách ocasu na stehnech zadních nohou. Nadocasní štítek je obvykle nedělený, ale může se vyskytnout i želva s děleným nadocasním štítkem. Obvykle se rovněž nevyskytuje trnovité zakončení ocasu. Samci většinou dorůstají menší velikosti, mají dovnitř prohnutý plastron a mohutný a dlouhý ocas. Samice mají ocásek poměrně krátký a plastron rovný nebo mírně vypouklý vně. Vykrojení análních štítků má u samic tvar hluboké vykrojeného písmene V, zatímco u samců má vykrojení tvar plytkého a široce rozevřeného písmene U. Balkánský poloostrov obývá poddruh Testudo graeca ibera. Více viz fotografie želvy žlutohnědé na těchto stránkách.

Prostředí

Obývají stepní až lesostepní oblasti, louky, prosvětlené lesy, macchii od nížin přes pahorkatiny i hory až k 1500 m n. m. Vyskytuje se jak v nedotčených místech, sadech i dobytkem spásaných pastvinách.

Způsob života

Přes den aktivně vyhledávají potravu a sluní se. Během poledního žáru se ukrývají pod keře či do skal. Podle místa výskytu zimuje obvykle od 1-4 měsíců. Na jaře začínají být samci velice aktivní, svádějí souboje s dalšími samci a vyhledávají samičky. Pokud je najdou, snaží se je kousáním a neustálým narážením svým krunýřem zastavit tak, aby mohlo dojít k páření, během něhož otevírají do široka tlamu a vydávají chraplavé až pisklavé zvuky. Páření může mít dozvy až do konce léta. Samička od počátku léta může vícekrát do roka naklást v jedné snůšce většinou 2-6, u velkých samic až 12 vajíček s tvrdou vápenitou skořápkou, pro které vyhrabává zadníma nohama jamku. Mláďata se z vajíček v závislosti na tom, kdy byla snesena líhnou zhruba za 3 měsíce, jsou velká 3-4 cm a mají poměrně měkký krunýř. V přírodě dospívají okolo 10 let věku.

Potrava

V okolí dostupně zelené rostliny. Mají-li možnost, tak i popadané ovoce či zelenina.

Podobné druhy

Želva zelenavá, která však nemá na stehnech ostruhy a má obvykle dělený nadocasní štítek. Křížit se může s želvou vroubenou se kterou je blízce příbuzná i podobná, tato želva však nemívá ostruhy na stehnech a má odlišně tvarovaný krunýř.