Mauremys rivulata, želva kaspická

I když je tato největší vodní evropská želva v některých oblastech velmi hojná, celkově patří mezi vzácnější zástupce herpetofauny Balkánu. Se svou příbuznou Mauremys leprosa tvořila v minulosti poddruhy želvy Mauremys caspica.

Vzhled

Velikost 25 až 35 cm. Samice jsou mnohem větší a statnější jako samci. Je velmi podobná želvě Mauremys leprosa, která se vyskytuje na Pyrenejském poloostrově a v západní Africe. Dospělí jedinci Mauremys rivulata jsou typičtí šedohnědým nebo nazelenalým zabarvením karapaxu. Mladá zvířata mají krunýř tvořen jakoby sítí jemných žlutých, či červenavých paprsků. Střední kýl je na horním štítů dobře patrný i u adultních kusů. Plastron je světlý. Oči jsou tmavě zbarveny. Hlava a krk jsou nápadné podélnými pruhy po stranách. Plastron s karapaxem spojují měkké štíty, které postrádá krunýř Emys orbicularis. V předním úseku je plastron vykrojený. Více viz fotografie této želvy.

Prostředí

Obývá stejná typ biotopů jako želva Emys orbicularis, s kterou se rovněž často syntopicky vyskytuje.

Způsob života

Aktivní ve dne. Ve většině oblastech v zimě zimuje. Při letním vyschnutí některých stanoviště aestivuje. Želvy se páří ve vodě. Ve snůšce je pak 6 – 12 (obvykle 4 – 6) vajec velkých 35x20 (40x30) mm. Mláďata se líhnou zhruba po třech měsících ve velikosti 3 - 3,5 cm.

Potrava

Živí se větším hmyzem, obratlovci a mršinami.

Podobné druhy

Tento druh je možné výjimečně zaměnit s želvou Emys orbicularis, která na Balkáně často obývá lokality s želvou kaspickou. Záměna je možná i s introdukovanou Trachemys scripta.