Největší evropská bojga a jeden z největších evropských hadů vůbec. Jeho dřívější druhové jméno "monspessulanus" znamená v češtině něco jako žíjící na upatí hor, což bylo částečně odvozeno z jeho typové lokality v jižní Francii - Montpellier. Na Balkáně se však vyskytuje pouze Malpolon insignitus, původní druh, ze kterého byl nedávno vyčleněn - Malpolon monspessulanus - obývá jihozápadní část Evropy.
Nádherný had, který může dosáhnout délky 260 cm a váhy až 3 kg. Velký, impozantní, často jednobarevně zbarvený had s velkýma očima a typicky tvarovanou hlavou. Čelo je vpředu a mezi očima jakoby vrásčité. Nadoční štítek přesahuje přes oko s kulatou zřítelnicí. Tělo je poměrně štíhlé. Šupiny jsou hladké. Vyskytuje se v rozdílných zbarveních od světle žluté přes šedozelenou až po černou. Hřbet a boky pokrývají malé načernalé skvrnky, které jsou částečně nebo celé žlutě olemovány. Břicho je jednobarevně žlutošedé nebo tečkované ve 4 řadách. Kresba hlavy je sestavena s z tmavých skvrn a pásku. Na hlavě je také dobře patrný typický prodloužený frontální štítek. Více viz fotografie šírohlavce východního na těchto stránkách.
Otevřená a suchá krajina v nížině i pahorkatině. Má rád okraje lesů, staré zdi, hromady kamení, často intenzívně prosluněné a s dostatkem úkrytů. Méně často osidluje i vlhčí místa. Vyskytuje se do výšek až 2200 m.
Agresivní, hbitý a hlavně terestrický had, který se velice rád sluní. Potom aktivně prohledává okolí a pátrá po potravě. Je velice plachý a při vyrušení rychle prchá, pak se zastaví a se zdviženou hlavou sleduje okolí. Po odchycení hlasitě syčí a kouše. K páření dochází po zimování, nejčastěji v dubnu, či květnu. Samci předtím často svádějí souboje. Po několikatýdenní březosti kladou samice 4 - 20 (obvykle 4 -14) podlouhlých vajec, která jsou velká přibližně 27 - 55 mm x12 - 40 mm. Pro snůšku si vybírají vlhčí místa pod kameny, v trhlinách, pod dřevem apod. Vejce se vyvíjejí zhruba 2 měsíce, po kterých se líhnou 20 - 36 cm mláďata. Dospívají zhruba po 3 - 5 letech. V přírodě se mohou dožít až 25 let.
Velice žravý had. V přírodě se nejčastěji živí hlodavci, ptáky a plazy. Mladí hadi pak hmyzem a ještěry. Jsou známy i případy pozření malých želv.
Tak typický druh, že po odchycení si jej s žádným jiným evropským druhem hada nemůžeme splést.
Tento had je vybaven tzv. opistoglyfním typem chrupu. Jeho jed není pro člověka nijak zvlášť nebezpečný. Nicméně mohou se objevit příznaky jako ochromení postižené končetiny, otok, horečka, celková slabost i ztráta rovnváhy. Všechny tyto symptomy často odezní do 5 hodin. A ještě jedna zajímavost, podle nejnovějších studií fylogenetiky spojující korálovcovité hady s "užovkovitými" je tak Malpolon insignitus jen jedním ze dvou korálovcovitých hadů Evropy.