Ablepharus kitaibelii, krátkonožka evropská

Druh velmi zajímavého scinkovitého ještěra se složitým taxomickým postavením, který z Balkánského poloostrova zasahuje až na jižní Slovensko.

Vzhled

Ablepharus kitaibelii je velice drobným ještěrem. Tělo tohoto druhu je štíhlé a válcovité po celé délce jakoby stejně široké. Ocas je často dlouhý stejně jako tělo, někdy i delší. V bazální části pak širší jako na koncích. Zakončen je jemnou špičkou. Je velmi lámavý, proto je ve volné přírodě možné pozorovat jen malé procento jedinců s původním, neregenerovaným ocasem. Drobné přední a zadní končetiny jsou v rámci těla navzájem dosti vzdáleny. Hlava je rovněž drobná, s očima která mají srostlá průhledná oční víčka (odtud latinský rodový název).

Zbarvení je velmi nenápadné a je přizpůsobeno k prostředí, které druh obývá. Hřbetní část je bronzově hnědá, hnědá až olivová s kovovým leskem. Spodní strana těla je většinou bělavá, tmavošedá, světle hnědá, zelenavá až modrošedá. Po bocích těla se od očí táhnou tmavošedé až černé pruhy. Tělo působí pro pozorovatele velmi leskle, což je způsobeno hladkým ošupením. Na svrchní a boční straně těla se mohou vyskytovat drobné tmavé, ale i světlé skvrnky. Samci mají sklony být tmavěji zbarveni jako samice. Celková délka krátkonožky evropské se pohybuje od 100 po 120 mm. Dále viz fotografie krátkonožky evropské.

Prostředí

Najdeme je většinou na teplých a prosluněných suchých stráních s množstvím vegetace, křovinami a nízkými stromy. Ukrývají se nejčastěji pod spadaným listím, v hustém podrostu, pod kameny, spadanými kusy kůr, v děrách, štěrbinách.

Způsob života

Během dne jsou krátkonožky aktivní především z rána a dopoledne a pak až pozdě odpoledne a navečer. Mezi tím nejčastěji odpočívají a ukrývají se před poledním žárem. Podmínkou aktivity je slunečné počasí. V rámci roku jsou aktivní přibližně od března po říjen. Po zimování dochází k páření, které je velmi krátké a trvá od 30 – 60 s. Při kontaktu dochází ze strany samce k zakousnutí do zadní části těla samice a samotné kopulaci. Samice pak nejčastěji koncem června klade 2 – 6 vajec, která ukrývá do vlhkého substrátu, pod kameny, listí apod. Vývoj trvá přibližně 9 týdnů. Po vylíhnutí jsou mláďata velká 25 až 35 mm. Dospívají přibližně ve třetím roce života.

Potrava

Potravu tvoří drobný hmyz a jeho larvy. Hlavně blanokřídlí, motýli, dvoukřídlí, brouci, malí pavouci drobní kroužkovci.

Podobné druhy

Krátkonožka evropská je druhově nezaměnitelná. Ovšem v nepřehledném terénu si ji můžeme splést s některými mláďaty ještěrek rodu Podarcis či Lacerta. Případně se scinky Ophiomorus punctatissimus či Chalcides ocellatus.