Montivipera xanthina, zmije turecká

Druh nádherné zmije jejíchž areál rozšíření centralizuje v Turecku, do Evropy zasahuje právě jen malou balkánskou oblastí na severovýchodě Řecka v Thrácii a v evropské části Turecka.

Vzhled:

V oblasti výskytu vytváří tato zmije dvě geografické formy, severní a jižní, které dále nemají žádný taxonomický význam. V evropské části výskytu druhu se nachází právě severní forma. Obě formy se liší zbarvením a kresbou. Severní je všeobecně mnohem tmavší, kresebné prvky jsou často tmavohnědé nebo černé a ve hřbetním pruhu leží víc kosočtverců nebo zubů - až 31. Jižní forma je spíše světlejší, nemá boční skvrnění,nebo je jen velmi nevýrazné a skvrnění na hřbetě je spíše dožluta. Rozdíly jsou i ve folidóze. Jedná se o velkou a mohutnou zmiji. Některé exempláře mohou dosahovat až délky 130 cm, nejčastěji však měří do jednoho metru. Samci jsou větší a štíhlejší jako samice. Hlava je trojúhelníkovitá a zřetelně odlišena od krku. Základní zbarvení obou pohlaví je světlešedé, béžové, béžovožluté nebo světlehnědé. Hřbetní kresbu tvoří široký, oblý klikatý pruh, který může být přerušovaný. Více viz fotografie zmije turecké na těchto stránkách.

Prostředí:

Montivipera xanthina se vyskytuje na různých stanovištích. Nejčastěji na suťovištích, kamenitých loukách, v ruinách starých stavení, olivových plantážích, na kamenných zdech a okrajích polí, ve světlých cedrových a borovicových lesích atd. Ráda se vyskytuje v blízkosti vod. Lze ji nalézt v nížinách ale i vysoko v horách.

Způsob života:

Velice aktivní a velmi vznětlivá zmije. Patří mezi nejagresívnější hady Evropy. Při podráždění hlasitě syčí a pokud je zahnána do úzkých s velkou razancí útočí. Její aktivita se často odvíjí od roční doby. Je to jedna z mála zmijí, která je, hlavně v letních měsících, aktivní v noci. Na jaře pak ve dne, kdy dochází k námluvám a pářením. Po zimování, které v přírodě trvá nejčastěji 4 měsíce, jako první aktivují samci, kteří vyhledávají místa k slunění pro dokončení spermiogeneze. Samice se objevují asi o 14 dní později. Tato zmije podléhá rozmnožovacímu typu berus. Doba od páření po porod je dlouhá 90 - 135 dnů. Mláďata se rodí nejčastěji v srpnu. Ve vrhu bývá 5 - 22 mláďat, která se na rozdíl od jiných evropských zmijí svlékají teprve po 10 - 15 dnech. Jejich velikost se pohybuje kolem 18 cm a již v mládí je dobře patrný pohlavní dichromatismus. V přírodě dospívají po 4 - 5 letech.

Potrava:

Živí se malými savci, ještěrkami a ptáky. V mládí pak hlavně mláďaty ještěrů, obojživelníků a rovnokřídlým hmyzem.

Podobné druhy:

Jde o typický a nezaměnitelný druh i v rámci komplexu Montivipera. Podobnost je viditelná jen s tureckými zmijemi M. albizona, M. bulgardaghica, M. bornmuelleri a M. wagneri, takže na Balkáně záměna nehrozí.

Poznámka:

Jed tohoto hada je velmi účinný. V kombinací s její agresivitou ho dělá asi nejobávanějším hadem evropského kontinentu.