Testudo hermanni, želva zelenavá

rozšíření želvy zelenavé Testudo hermanni  na Balkáně (zeleně)

V současnosti bývá řazena do rodu Eurotestudo. Na pobřeží Jadranu se vyskytuje porůznu uznávaný poddruh T. h. hercegovinensis, vyčleněný z původního a území celého Balkánu se vyskytujícího poddruhu boettgeri.

Vzhled

V dospělosti dorůstá obvykle do 15-25 cm. V extrémních případech i přes 30 cm. Kresba karapaxu bývá obvykle tvořena z poměrně jednolitých a kontrastujících tmavých a světlých ploch, nicméně v rámci variability může být i jak velice světlý bez tmavých skvrn, tak téměř šedo-černý. Plastron může být světlý nebo dvě podélnými porůznu přerušovanými či spojitými tmavými skvrnami a někdy i téměř celý černý. Obratlové štítky jsou plošně poměrně úzké a vysoké. Na stehnech zadních noh se nevyskytují žádné větší šupinovité výrůstky, nadocasní štítek bývá obvykle dělený, nicméně nemusí tomu být vždy. Ocas, zvláště u samců, na svém konci nese na svém konci velký rohovinový trn. Samci bývají menší, s dovnitř prohnutým břišním štítem a mohutným a tlustým ocáskem, zatímco obvykle větší samice mají plastron zarovnaný a ocásek krátký. Vykrojení análních štítků je u samic poměrně úzké a hluboké, zatímco u samců je naopak poměrně široké. Více viz fotografie želvy zelenavé na těchto stránkách.

Prostředí

Macchie, krasové, skalnaté, stepní a lesostepní oblasti, okraje lesů, louky, pastviny, sady od nížin až do hor (1500 m n. m.).

Způsob života

Druh aktivní ve dne, kdy vyhledává potravu a vyhřívá se na slunci. Při vyšších teplotách se ukrývá do stínu. Po zimování, které může být s severnějších částech areálu na Istrii či v rumunských Karpatech velmi tvrdé a dlouhé, začínají na jaře samečci vyhledávat samičky za účelem páření. Setkají-li se dva samci, mohou vznikat souboje, kdy do sebe samci buší krunýři a napadají se kousáním. Obdobně se chovají k samicím, které chtějí napářit. Při kopulaci pak s dokořán otevřenou tlamkou a napřímeným jazykem vydávají chraplavé zvuky. Samice následně od počátku léta, často ve více snůškách kladou podle své tělesné velikosti od 2 do 12 vápenitých vajíček pro které hloubí a následně zahrabávají jamku. Mláďata se dle klimatických podmínek líhnou do tří, ale i více měsíců a měří okolo 3,5 cm, přičemž mají poměrně měkký krunýř, který se stává postupně pevnější. Po přibližně desíti letech dospívají.

Potrava

Želva zelenavá se živí na lokalitě dostupnými bylinami, ale nepohrdnou ani popadaným ovocem a dalšími zemědělskými plodinami.

Podobné druhy

Možná záměna s želvou žlutohnědou, která však většinou nemá dělený nadocasní štítek a naopak má na stehnech zadních noh ostruhy.