Druh užovky, vyskytující se téměř po celé Evropě. Na Balkáně se vyskytuje souvisle, kromě některých suchých pobřežních oblastí, východního pobřeží Řecka, Egejských ostrovů a Krétě.
Jde o poměrně drobnou, ale svalnatou užovku. Malá, zploštělá hlava, vpředu zašpičatělá, se dá jen těžko odlišit od krku. Má malé oči s kulatou zřítelnicí. Šupiny jsou hladké. U dospělých zvířat se liší základní zbarvení a kresba. Samci jsou většinou hnědí, nebo červenohnědí, samice šedé nebo hnědočerné. Samci mají hnědočervené břicho, samice šedohnědé. Obě pohlaví mohou mít břicho poseté skvrnkami. Příležitostně se vyskytují melaničtí jedinci. Na hřbetě bývají 2 nebo 4 řady skvrn, které můžou více či méně splývat. Tmavý pásek se táhne od nosních otvorů přes oko k boku krku. V týle začínají tmavé skvrny, které pokračují k ocasu. Tyto skvrny mohou zčásti splývat do nezřetelných podélných pruhů. Ve středu těla se nachází 19 řad dorsální. Ventrálií 150 - 200, subcaudalií 41 -70 párů. Celková délka druhu je různá, pohybuje se od 50 po 70 cm. (fotografie užovky hladké)
Otevřená a prosluněná krajina. Nepostradatelné je množství úkrytů. Obývá osluněné svahy hor, okraje lesů a polních cest. Tyto užovky jsou silně teritoriální, proto je často můžeme pozorovat na jednom a tomtéž místě.
Druh aktivní ve dne. Žije skrytě. Z rána vylézá kvůli slunění, pak se vydává na lov. Jde o solitérní druh, jen u gravidní samic je možné pozorovat určité sociální chování v podobě společného slunění na vhodných lokalitách. Jde o pomalého hada, ale velmi mrštného a silného. Při uchopení aktivně kouše. Pro svou aktivitu nepotřebuje zas až tolik tepla jako ostatní plazi, proto ji můžeme pozorovat i v pokročilém podzimu. Aktivní je opět až v březnu či dubnu. Tehdy dochází k páření. Při páření se sameček zakusuje samici do krku a snaží se ji obtočit. Samice po delší graviditě rodí koncem léta 2 - 16 plně vyvinutých mláďat. V této době měří 12 - 21 cm a jsou zbarveny jako dospělci. Dospívají ve třetím roce života, při délce kolem 30 - 40 cm. Samci již ve druhém roce života, samice ve čtvrtém až pátém. V přírodě se dožívají až 18 let.
Jedná se převážně o saurofágní druh. Nepohrdne však ani drobnými hlodavci, či mladými ptáky a hmyzem. Mláďata se živí rovněž obojživelníky.
Na Balkánském poloostrově nemá vyloženě podobný druh, ale díky kresbě je často zaměňována se zmijí Vipera berus.